EGYPT HOTEL HILTONHURGHADA LONG BEACH
*****
Tady začala naše dovolená, kde jsme se ubytovali. Každý hotel v Hurghadě má velkolepou bránu, jenž je vybavená ostrahou a turistickou policií. Je to proto, že se bojí teroristických útoků namířené proti arabům a stejně tak chrání areál před místními lidmi.___
Ukázky různých bran jiných hotelů.
A takto vypadá samotný hotel. Vypadá to jako fabrika na turisty a nejsem daleko od srovnání, protože tento hotelový komplex je dlouhý, tedy táhne se po celé délce pláže cca 1,1 km a sčítá dohromady celkem 1000 (tisíc) pokojů. Zkusme si spočítat, že na dovolenou většinou jezdí lidé v páru, to jest 2 x 1000 = 2000 rekreantů a k tomu minimálně tisícovku lidí z řad personálu a vyjde nám, že se jedná vlastně o jedno menší městečko.
Jelikož se opravdu jedná o velikou rozlohu celého areálu, jsou k dispozici zdarma čtyři hotelová autíčka, která přes den rozváží hotelové návštěvníky z jednoho konce na druhý.
Pokoj standardně vybaven klimatizací, lednicí a televizí. Co mě nadchnulo, byla příjemná terasa s krásným výhledem na Rudé moře.
Těšil jsem se, že v noci budu usínat se šuměním mořských vln, ale chyba lávky. V těchto lokalitách moře nese celou noc až do ranních hodin zvuky mnohých nočních diskoték a tak místo romantické noci jsem poslouchal v posteli největší hity této planety.
A to je výhled ze stejné terasy našeho pokoje, ale na druhou stranu hotelu. Samotný hotel stojí mezi mořem a horami. Zajimavé je, že hory byly vidět jen při západu slunce. Přes celý den neměl nikdo tušení, že tam ty hory majestátně stojí. Každý večer se tiše vynořily, jako nějaká fatamorgána.
Egypt se nachází v časovém pásmu, kde je o hodinu více, než v čechách a tak je tam den relativně kratší. V červenci zapadá sluníčko už kolem 19:30 hodiny a tudíž po osmé hodině je tma a samotná pláž je hotelovou security uzavřená z bezpečnostních důvodů.
Nedaleko od hotelu je město jménem Sakala.
Hlavní třída City Sakala. I na ulici jsou větráky pro ochlazení.
Je pořád na co koukat.
Místní autobus, jeden z tisíce busů, které neustále dokola korzují městem a vtíravě troubí na každého potencionálního cestujícího. Dá se usmlouvat jednorázová cena jízdenky až na 5 egyptských liber, což je v přepočtu cca 20,- CZK a za tu cenu vás odveze rovnou domů.
Představte si nový dům, který neprošel ještě kolaudací a přesto v jeho patrech a v přízemí už fungují luxusní obchody, třeba prodejna se zlatem. V Egyptě je to normální a bežný jev.
Hotel v Sakale, kde bydlela moje sestra Anička se svým manželem Vojtou.
Egypťaně nemají klasické zebry přes ulici tak jak je známe v Evropě. Ale možná účinější jsou tihle maxi cvočci v asfaltě. Každý řidič si to raději rozmyslí, než aby ryskoval utržení nápravy ve vysoké rychlosti. Je pravdou, že přejít přes ulici v Sakale je méně nebezpečnější, než v čechách. Ale nájezdy na chodník neznají a abych to měl hodně složité, tak si arabové dávají záležet na tom, aby rantl byl co nejvíce vysoký. Musel jsem mnohokrát si sednout na zem a nejdříve vytáhnout si na chodník vozík, abych mohl přes křižovatku pokračovat v cestě.
V Egyptě je mnoho mešit. V každé dlouhé ulici stojí přinejmenším jedna.
Jízda v taxi je velmi pohodlná a v Egyptě velmi levná.
Arabský architektonický tradiční styl se pořád dodržuje.
Všude nepořádek, ale nikomu nevadí a nepřekáží.
V Egyptě se v žádném případě nedodržují dopravní předpisy. Přednost má ten, kdo je rychlejší a drzejší. V protisměru se jezdí, pokud je to nutné. Když se předjíždí jiný vůz, vždy se dává najevo troubením, že předjíždíme, že jsme tady. A pozor! V noci se nesvítí, pouze krátce blikneme na protijedoucího, abychom mu dali najevo, že jsme tady a že ho nejspíš brzy mineme. Dopravní značky nikde nenajdete. Stejně tak není na silnicích omezená rychlost a tudíž je v pořádku, když na vás taxikář řve ve starém citröenu, že je Schumacher a že brzy budete doma.
No udejte ho policii za rychlou a špatnou jízdu :)
I zde najdeme pyramidu, ale moderní a mnohem menší.
Hned vedle pyramidy je dlouhá ulice s obchody. Najdete tady snad všechno. Je třeba v obchodech smlouvat, jinak přijdete o všechny peníze během prvního dne a věřte mi, egypťané se už dávno neurážejí, když se nepokusíte smlouvat.
Egypt se nachází v časovém pásmu, kde je o hodinu více, než v čechách a tak je tam den relativně kratší. V červenci zapadá sluníčko už kolem 19:30 hodiny a tudíž po osmé hodině je tma a samotná pláž je hotelovou security uzavřená z bezpečnostních důvodů.
Nedaleko od hotelu je město jménem Sakala.
Hlavní třída City Sakala. I na ulici jsou větráky pro ochlazení.
Je pořád na co koukat.
Místní autobus, jeden z tisíce busů, které neustále dokola korzují městem a vtíravě troubí na každého potencionálního cestujícího. Dá se usmlouvat jednorázová cena jízdenky až na 5 egyptských liber, což je v přepočtu cca 20,- CZK a za tu cenu vás odveze rovnou domů.
Představte si nový dům, který neprošel ještě kolaudací a přesto v jeho patrech a v přízemí už fungují luxusní obchody, třeba prodejna se zlatem. V Egyptě je to normální a bežný jev.
Hotel v Sakale, kde bydlela moje sestra Anička se svým manželem Vojtou.
Egypťaně nemají klasické zebry přes ulici tak jak je známe v Evropě. Ale možná účinější jsou tihle maxi cvočci v asfaltě. Každý řidič si to raději rozmyslí, než aby ryskoval utržení nápravy ve vysoké rychlosti. Je pravdou, že přejít přes ulici v Sakale je méně nebezpečnější, než v čechách. Ale nájezdy na chodník neznají a abych to měl hodně složité, tak si arabové dávají záležet na tom, aby rantl byl co nejvíce vysoký. Musel jsem mnohokrát si sednout na zem a nejdříve vytáhnout si na chodník vozík, abych mohl přes křižovatku pokračovat v cestě.
V Egyptě je mnoho mešit. V každé dlouhé ulici stojí přinejmenším jedna.
Jízda v taxi je velmi pohodlná a v Egyptě velmi levná.
Arabský architektonický tradiční styl se pořád dodržuje.
Všude nepořádek, ale nikomu nevadí a nepřekáží.
V Egyptě se v žádném případě nedodržují dopravní předpisy. Přednost má ten, kdo je rychlejší a drzejší. V protisměru se jezdí, pokud je to nutné. Když se předjíždí jiný vůz, vždy se dává najevo troubením, že předjíždíme, že jsme tady. A pozor! V noci se nesvítí, pouze krátce blikneme na protijedoucího, abychom mu dali najevo, že jsme tady a že ho nejspíš brzy mineme. Dopravní značky nikde nenajdete. Stejně tak není na silnicích omezená rychlost a tudíž je v pořádku, když na vás taxikář řve ve starém citröenu, že je Schumacher a že brzy budete doma.
No udejte ho policii za rychlou a špatnou jízdu :)
I zde najdeme pyramidu, ale moderní a mnohem menší.
Hned vedle pyramidy je dlouhá ulice s obchody. Najdete tady snad všechno. Je třeba v obchodech smlouvat, jinak přijdete o všechny peníze během prvního dne a věřte mi, egypťané se už dávno neurážejí, když se nepokusíte smlouvat.
Hotelová recepce - není snad hodina v celém dni, kdyby tento prostor byl prázdný. Naopak, tady můžete posedět s prvním kafíčkem a stejně tak se poslední den své dovolené loučit s posledním frťánkem. Tady turisté čekají na pokoje a stejně tak na odvoz na letiště.
Příjemné restaurace jsou v hotelovém komplexu dvě. Vaří dobře pod vedením evropského šéfkuchaře a tudíž se stane, že menu je velmi podobné tomu našemu. Jen večeře jsou tématické a je tedy možné ochutnat i specialitý různých světových kuchyní včetně egyptské.
Ohromný výběr pečiva a různých laskomin.
Po dobrém jídle přichází čas siesty.
Pokud se člověk nechce koupat v samotném Rudém moři, je možnost jen tak se čachtat a opalovat se u soustavy bazénů různých hloubek a navzájem propojenými. Nekončné kanály a kolem nich mnoho lehátek a slunečníků. Nechybí oázy s občerstvením, kde si může dát každý co chce dle chuti.
Je třeba se vždy řídit příkazy a zákazy!
To je žízeň ... v egyptském stínu se v červenci rtuť pohybuje kolem 40°C ... mimochodem, vedro u moře je jiné, než ve městě uprostřed Evropy. Kolikrát jsem byl při pohledu na teploměr překvapený, že ukazuje 37°C a více.
Já sám jsem preferoval moře. U bazénů bylo mnoho lidí, včetně dětí, tak jsem upřednostňoval pláž, která nebyla tolik narvaná. Bylo to proto, že moře je v Hurghadě poměrně dost mělké a lidé dávali přednost hlubším bazénům.
Animátoři měli svá stanoviště na pláži a tady pro plážo-lenivce vyhlašovali různé aktivity. Břišní tance, aerobik, kurz jihoamerických tanců a jiné nemužské záležitosti :(
Jedna z těch oáz, kde si člověk mohl dopřát studený nápoj a nebo dobrou zmrzlinu.
Takto bydlí místní obyvatelé. Jsou hodně vidět sociální rozdíly. Ale mám dojem, že samotným arabům to tolik nevadí, jako nám evropanům.
Na pláži každý den se objevovala atrakce. Místní beduin za poplatek umožnil každému zájemci jízdu na velbloudu. Velbloud byl klidný štramák a jmenoval se Paris.
Další atrakcí je tato speciálně upravená loď, jenž má skleněné dno, kterým je nádherný průhled na samotné dno Rudého moře.
Plavba trvala 3 hodiny, ale mořská nemoc se nedostavila. Moře v této části světa je velmi klidné. Samotné podnebí je zde především slunečné a není snad nic, co by mořem jen tak něco hnulo. Prý tady prší za celý rok pouze jeden týden a to kolem vánoc.
Nedoporučuji lidem, kteří trpí klaustrofobií, trochu je tam těsno. Ale nahoře na palubě jsou tv monitory, které jsou propojeny s kamerou pod lodí a tak je možné podmořský život sledovat u baru s dobrým drinkem.
Nad okýnky jsou tapety, na kterých jsou vyobrazeny a pojmenovány všechny mořské potvory, které je možné spatřit.
Příjemné restaurace jsou v hotelovém komplexu dvě. Vaří dobře pod vedením evropského šéfkuchaře a tudíž se stane, že menu je velmi podobné tomu našemu. Jen večeře jsou tématické a je tedy možné ochutnat i specialitý různých světových kuchyní včetně egyptské.
Ohromný výběr pečiva a různých laskomin.
Po dobrém jídle přichází čas siesty.
Pokud se člověk nechce koupat v samotném Rudém moři, je možnost jen tak se čachtat a opalovat se u soustavy bazénů různých hloubek a navzájem propojenými. Nekončné kanály a kolem nich mnoho lehátek a slunečníků. Nechybí oázy s občerstvením, kde si může dát každý co chce dle chuti.
Je třeba se vždy řídit příkazy a zákazy!
To je žízeň ... v egyptském stínu se v červenci rtuť pohybuje kolem 40°C ... mimochodem, vedro u moře je jiné, než ve městě uprostřed Evropy. Kolikrát jsem byl při pohledu na teploměr překvapený, že ukazuje 37°C a více.
Já sám jsem preferoval moře. U bazénů bylo mnoho lidí, včetně dětí, tak jsem upřednostňoval pláž, která nebyla tolik narvaná. Bylo to proto, že moře je v Hurghadě poměrně dost mělké a lidé dávali přednost hlubším bazénům.
Animátoři měli svá stanoviště na pláži a tady pro plážo-lenivce vyhlašovali různé aktivity. Břišní tance, aerobik, kurz jihoamerických tanců a jiné nemužské záležitosti :(
Jedna z těch oáz, kde si člověk mohl dopřát studený nápoj a nebo dobrou zmrzlinu.
Takto bydlí místní obyvatelé. Jsou hodně vidět sociální rozdíly. Ale mám dojem, že samotným arabům to tolik nevadí, jako nám evropanům.
Na pláži každý den se objevovala atrakce. Místní beduin za poplatek umožnil každému zájemci jízdu na velbloudu. Velbloud byl klidný štramák a jmenoval se Paris.
Další atrakcí je tato speciálně upravená loď, jenž má skleněné dno, kterým je nádherný průhled na samotné dno Rudého moře.
Plavba trvala 3 hodiny, ale mořská nemoc se nedostavila. Moře v této části světa je velmi klidné. Samotné podnebí je zde především slunečné a není snad nic, co by mořem jen tak něco hnulo. Prý tady prší za celý rok pouze jeden týden a to kolem vánoc.
Nedoporučuji lidem, kteří trpí klaustrofobií, trochu je tam těsno. Ale nahoře na palubě jsou tv monitory, které jsou propojeny s kamerou pod lodí a tak je možné podmořský život sledovat u baru s dobrým drinkem.
Nad okýnky jsou tapety, na kterých jsou vyobrazeny a pojmenovány všechny mořské potvory, které je možné spatřit.
Žádné komentáře:
Okomentovat